Nadváha, obezita, kalorické pasti

Nadváha, obezita a kalorické pasti
Nadváha (BMI 25 až 30) a obezita (BMI vyšší než 30) vznikají, je-li příjem energie potravou zvýšený oproti výdeji, který bývá nedostatečný. Tato nerovnováha umožňuje přebývající energii ukládat ve formě tukové tkáně.
V praktickém životě to znamená vysokou konzumaci tuků a cukrů spojenou se sedavým způsobem života. To vede ke snížení výdeje energie fyzickou aktivitou i ke snížení tzv. klidového energetického výdeje (bazálního metabolizmu, na který se spotřebuje 50 až 60 % celkového výdeje). Bazální metabolizmus je energie, kterou organismus spotřebuje pro zajištění životních funkcí. Naše tělo umí tento klidový výdej regulovat a v případě hladovění (např. při nevhodné redukční dietě) i významně omezit.
Základem účinného hubnutí je omezit přísun kalorií, především těch „balastních” (zákusky, sladké nápoje, tučná masa a uzeniny atd.) Uvádí se, že k rychlé redukci vede dieta do 4200 kJ/1000 kcal. Vhodnější je však spočítat, kolik klient přijímá a tuto dávku snížit o 2000 kJ/500 kcal. Tohoto snížení nejsnáze docílíme, když omezíme příjem tuků (hlavně těch skrytých), neboť 1 g tuku dodá zhruba dvakrát více energie než cukr (1g tuku = 39 kJ/9 kcal, 1 g cukru = 17kJ/4 kcal, ale pozor 1 g alkoholu = 29 kJ/ 7 kcal).

Pravda o hubnutí - obezita 

Obezita je multifaktoriální porucha energetické bilance, při níž příjem kalorií převyšuje výdej energie. Je provázena zmnožením tukových buněk a nadměrným ukládáním tukových zásob v podobě triacyglycerolů. Za obezitu se pokládá tělesná hmotnost převyšující ideální hmotnost o 20%
Příčiny vzniku obezity:
1) Genetické dispozice
Minimálně z 60 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se dá změnit zvýšeným úsilím, které musí být nepřetržité. Při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity může dojít ke změně proporcí. Docílené změny se udrží pouze částečně, mnohem snadněji se naopak ztrácejí.
2) Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie  –  životní styl
Nadměrný příjmem energie – hlavně zvýšeným přívodem tuků. Ty totiž mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny.
Nedostatečný výdej energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života
3) Hormonální vlivy
Především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom)
4) Metabolické vlivy
Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují geneticky kódované faktory, které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se ale méně pohybuje vzhledem k vrozeným dispozicím    
 5) Léky
Jsou to např.antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen)
Kdy je člověk obézní?
Uznávaným odborným ukazatelem je Body Mass Index - BMI. Pro aktivní sportovce a obzvláště kulturisty (velký poměr svalové hmoty) je ukazatel BMI nepoužitelný.Teprve v nedávné době se jako hlavní rizikový faktor začíná používat tzv. index WHR - poměr obvodu pasu k obvodu boků. Dalším možným ukazatelem je Sagitální řez - hodnota sagitálního řezu v místě pupku (vzdálenost od pupku k vnějšími místu páteře). 
BMI si vypočítáte, když vydělí svoji aktuální váhu číslem, které vznikne umocněním jeho výšky v metrech na druhou. WHR si vypočítáte tak, že změříte obvod pasu v místě pupku a pak obvod boků v nejširším místě. Rizikový poměr těchto obvodů je když přesáhne 1,2 nebo klesne pod 0,7.
Obezita přispívá ke vzniku těchto onemocnění:
- onemocnění srdce a cév
- hypertenze
- diabetes 2.typu
- hyperlipidémie-zvýšený obsah lipidů v krevní plasmě
- tuková degenerace jater
- onemocnění žlučníku
- nemoci klubů a páteře
- tzv.metabolický syndrom , syndrom X , Reavenův syndrom